Dobrý den. Dnes je 11. ledna a já točím tohle video pokusně poprvé, když je venku tma, ale to nevadí. Světlo, věřím tomu, mi vyjde. Dneska a včera jsem udělal několik posunů v sobě, které měly dost dramatický vliv na můj zdravotní stav. Já jsem řešil problémy s nohama. Ztrácel jsem v některých chvílích vládu nad těma nohama. Byly velmi slabé a k tomu ještě jsem řešil mnoho měsíců oslabený zrak ve svém levém boku. Obě dvě ty věci jsou na úrovni třeba půl roku a včera a dnes proběhlo několik věcí, které spojují právě s těmi fyzickým jevy. 

První, co se stalo, bylo, že jsem opustil nezpracovanou bolest ve své minulosti. Velmi velkou bolest. A ona mě v té minulosti držela. Na to konto můj pocit najednou byl lehkost. Můžeme se řečnický ptát, jestli ta tíha byla tak velká, že mě zatěžovala a brala sílu mým nohám. Moje problémy s nohama byly až na takové úrovni, že třeba chůze v lese mimo cesty byla na hranici možností. A můžeme zmínit, že problémy s nohama jsem řešil už v březnu a v dubnu 2021, kdy celá moje pravá noha dva měsíce nonstop byla v křeči.

Já jsem léky odmítl. Říkal jsem doktorům, že potřebuji to tělo slyšet. A ukázalo se, a v ten moment ty křeče přestaly, …

… musím ještě odbočit. Já jsem díky tomu spal tři, čtyři hodin denně. To bylo opravdu od nártu až po kyčel nonstop bolest. Neexistoval způsob, jak si lehnout nebo jak si odpočinout…

Ale to nevadí. Jmenovatelem, pravá noha u muže, je vlastní iniciativa, vlastní směr v životě. Ve mně tehdy byl zakotvený obrovský strach víceméně cokoliv chtít nebo cokoli iniciovat, a to byly problémy s nohama číslo 1. Březen, duben 2021.

Od léta (červenec-srpen), možná v kombinaci s boreliózou, možná ne, jsem měl problémy stát nebo chodit. A já jsem se zbavil (den předtím, pozn.) té minulosti a dnes jsem si uvědomil, že vlastně ze všeho v životě mám strach. Připadá mi, a budeme se snažit to potvrdit v průběhu času, že to je ten oslabený zrak v levém oku, protože mít strach ze všeho (třeba při řízení: něco mi tam vběhne, srna, nebo auto mi tam vyjede) nebo vůbec do čehokoliv jít s tím strachem znamená vidět svět, jaký není.

Tady se nebavíme úplně o tom, jak mně by se to líbilo. Já jsem životem vedený k tomu, že když něco o světě zjistím, a bývají to velmi často láska, přítomnost, přijetí, obecně nějaká “vyšší”, takzvaná Božská pravda (já to osobně nemám moc rád, jo?), ale z nějakého důvodu: když se mi daří tyhle věci aplikovat na život, tak moje tělo najednou začíná fungovat a asi se mi nedá úplně divit, že přijmu takřka jakýkoliv názor nebo pohled, úhel pohledu, který povede ke zlepšení mého zdravotního stavu. Obzvláště, pokud ty názory jsou na téma láska, přijetí, přítomnost, pravda. To se přijímá dost snadno.

No a jak ten zrak, tak tu nohu jsem řešil ve stejném čase. To znamená: to ukotvení v minulosti a zároveň “viděl jsem hrozbu všude” spolu pravděpodobně souvisí. Nevím, jak to mají jiní “roztroušení sklerotici”, když to tak řeknu, a předpokládám, že ženy to mají naopak. Prohozené strany. To už se mi potvrdilo a čínská medicína “prý” (nerozumím tomu, proto “prý”) ten stranový princip zná (že muži ženy to mají prohozené).

A já z toho mám obrovskou radost. Já neumím popsat, jak moc se mi ulevilo, protože doktoři říkají “oslepneš” a “ochrneš”. A mně se dnes u sebe povedlo s tím pohnout! Ono to kolísalo celou tu dobu. V některých chvílích oko fungovalo trochu víc, trochu míň, nohy někdy fungovaly, někdy ne. Ale pospojovat, co v té hlavě to iniciuje, mi trvalo fakt půl roku minimálně. Ale to nevadí. Mně se povedlo s tím pohnout. A to je skvělá zpráva dnešního dne, o kterou mám touhu se s vámi podělit.

A těším se na příště a mějte krásný den!