Každý má svět podle sebe. Změním sebe = změním svůj svět.
Strach, stres, deprese, úzkost, závislosti, sebenenávist, nadváha, bolest, autoimunitní nemoci
To všechno v mém světě bylo a už není
Bez doktorů, bez pilulek
Dobrý den,
já vás vítám na svém webu Matoosh.cz. Já jsem Matúš a jsem autorem všeho, co tady okolo najdete, a to včetně knížky, kterou jsem nazval „Vybírám si svůj svět“.
Ono se říkává, že hodně věcí je v hlavě a já jsem na tuhle kartu vsadil a díky tomu jsem si bez doktorů a hlavně léků, které se s tím pojí, vyřešil například deprese nebo sebenenávist, strach, úzkost a jiné takové nepříjemné psychické věci, ale taky autoimunitní poruchy jako byly třeba alergie a atopický ekzém a v současnosti stejným způsobem pracuju i s diagnózou roztroušené sklerózy.
Nejsem doktor, nejsem klinický psycholog, nejsem astrolog, věštec ani jiná podobná vzdálená profese a právě proto věřím, že se vám tady bude líbit o to víc a že spolu objevíme další krásné věci.
Můj svět býval hodně ošklivý.
Byl temný, strašidelný a snažil se mě zabít.
Sebenenávist, strach, stres, deprese, úzkost, stud, závislosti,
autoimunitní problémy, sebedestrukce a nebezpečí na každém kroku.
A já se v křeči bál vždy a všeho a chytal se stébla, abych měl jakoukoliv kontrolu.
Když už jsem přece tak chytrej, využiju všechno, co mi nepřítel nabídne!
Mě nikdy nedostane!
Mě nezlomí!
Zlomil a mnohokrát.
Už jsem nevěděl, jak dál.
Naštěstí jsem se nestihl úplně zničit.
Napadlo mě totiž: Co když svět takový být nemusí?
Co když to není nepřítel, ale učitel a navrch mě má vlastně rád?
Nebyl to jeden moment nějakého osvícení, ale pár let cesty.
Ale i zvědavost je silná motivace.
Takhle jsem začal hledat svoje podvědomé omyly
a zjistil jsem, že si svobodně můžu vybrat hezký svět, kde je všechno úplně jinak.
A postupem času jsem začal nápovědy nacházet všude.
Výsledek byl nečekaný. Začaly se lepšit moje dlouholeté zdravotní problémy,
jsem míň nemocný, mám míň zranění, líp se mi pracuje a další věci.
Prostě celý svět. Aha, takže takhle svět zrcadlí moje podvědomí?
Nezměnil jsem svět pro všechny. Změnil jsem ho pro sebe.
Každý to může a chce udělat a v mé knížce je návod, jak začít.
Knížka má 111 myšlenek na 61 stranách A5. Ochutnávka:
Předmluva
„Kdo chce, učí se. Kdo chce dlouho, učí se dobře.“ (Matoosh, 2019)
Tahle kniha určitě je o učení, ale, jak jsem se naučil, tohle učení je v něčem jiné než to, co mě učili ve škole. A v něčem je stejné, což je super, protože mám, kde navázat. Už to vlastně umím. Tohle je jen takové lehké rozvinutí, připadá mi, ale s o hodně zajímavější odměnou… (pokračuje)
Vidím, co vidět chci
– Moje mysl si potřebuje donekonečna dokazovat, že moje pochopení života a světa je správné. Tím pádem vidím kolem sebe samé důkazy toho, že svět je zrovna takový, jaký si myslím, že je.
No ale když si budu myslet, že je špatný, najdu důkazy stejně jako když si budu myslet, že je dobrý…? Od té chvíle je to pouhá volba. Vybírám si svůj svět.
Nemusím mít strach radovat se z hezkých věcí.
– Kdysi jsem si zakázal vidět hezké věci. Radost vedla k útokům okolí.
Nedomyslel jsem to: Když nevidím hezké věci, pak už jdu jen “od rány k ráně”.
Pak mi došla chuť jít si pro další ránu. Chtěl jsem to skončit.
Nemusím mít strach z „ošklivých věcí“.
– Bolest, vztek, strach a smutek jsou mocné a důležité nástroje poznání. To “jediné”, co se po mně chce, je i tyhle události přijmout. Čím dřív a lépe je přijmu, tím dřív si otevřu dveře k poznání, které se mi snaží předat, a bolest získá smysl.
Není to trest. Je to příležitost. Ty věci se mi dějí přesně v čase, kdy
1) mám na to je zvládnout a 2) mám dost vědomostí pochopit, co mi chce být řečeno… (pokračuje)
Zažívám to, co zažít potřebuju.
– Možná nedostanu, co chci. Ale určitě dostanu to, co potřebuju.
Jediná další možnost je, že jsem oběť života a náhodným výběrem se mi v životě něco děje. To mi připadalo depresivní.
Protože není dost důkazů, já si vybírám smysluplnost své cesty. Vybírám si, že ve všem, co zažívám, je to, co se ještě dál chci naučit. Nesoudím to. Přijímám to, protože jsem si to vybral.
Nemusím si pamatovat moment, ve kterém se blok vytvořil, abych ho zpracoval.
– Psychologové sice můžou hledat v dětství, ale já našel cestu okolo. Můj aktuální život zrcadlí všechno, co ve mně je, takže včetně těch bloků. Nemusím tak pátrat roky ve vlastní minulosti. Dělal jsem to, je to dost složité a každopádně kontraproduktivní, protože mi utíká přítomnost.
Stačí mi žít tady a teď, protože budu dostávat přesně ty informace, které pro objevení a pochopení svého omylu potřebuju.
Úhel pohledu = vlastní realita a pravda.
7 miliard lidí = 7 miliard realit a pravd.… VŽDYCKY uvidí druhý člověk něco jiného než já. Nemá moje oči (je jich několik typů, ukázalo se) ani ostatní smysly, moje zkušenosti, nechodí v mých botách, ani nestojí tam, kde já. A vnímá věci po svém!
A je to dobrá zpráva, protože mě může naučit něco cenného, když mu dám šanci. To platí pro všechny ostatní lidi.
Upozornění
Nesnažím se tu nahradit doktory a oficiální medicínu.
Je na každém člověku, pro co se rozhodne, a za to nese zodpovědnost.
Vaši ošetřující vás moc rádi poučí o rizicích jakéhokoliv jiného než jimi doporučovaného způsobu léčby,
ať už by vaše diagnózy byly jakékoliv.
Ptejte se jich, konzultujte, postupujte ve spolupráci s nimi. I já to tak dělám. Video k tomu všemu je tady.
Nikomu netvrdím, že ho vyléčím, a nejsem léčitel. Jsem člověk, který odmítl zobat hormony,
protože si umí upravit hormonální úrovně skrz práci s myslí a podvědomím skrz funkční interpretaci svého života.
Sdílím svoje osobní zkušenosti, přes které jsem se dostal ze všeho, co mě potkalo, od senné rýmy po poruchy zraku (RS).
Tenhle web je o emocích, energii člověka a vnitřním klidu, ke kterým prospívá to, co sdílím.