Project Description

Textový přepis videa:

Co je vědomá práce?

Vědomá práce je myšlenkový postup. Tenhle myšlenkový postup používám pokaždé, když mi něco nevyhovuje, nebo mě to bolí, nebo jsem z něčeho nervózní, nebo mám z něčeho strach. Všechny tyhlety příznaky nějakého nepohodlí totiž mají společné, že jsou mylně zakódované v mém podvědomí. Problém podvědomí zjevně je, že je mimo vědomí, takže vědomá práce je o takzvaném „zvědomování“ těchhletěch mých nevědomých omylů, a když ty omyly zvědomím, tak velmi často přicházím na to, že ty omyly vlastně ztratily svou platnost, nebo jsou dávno překonané. Ale to nic nemění na tom, že je v tom svém podvědomí mám.

Problém trošku je v tom, že to zvědomění nemusí být vždycky úplně jednoduché. Ale princip je vždycky jeden: To znamená, že když ten omyl o sobě / o světě vznikal, tak moje vědomí bylo mnohem méně pokročilé / rozvinuté a nedokázalo si s tím „čímkoliv“ poradit lépe než tím, že jsem to uzavřel na nějakém typu omylu.

To znamená, že když mi něco vadí. nebo se něčeho bojím, nebo jsem z něčeho nervózní, tak pokaždé, tak pokaždé, když mám tenhle pocit (a o tom je právě zvědomování), jde o to uvědomit si svůj pocit, například strachu, v momentu, kdy ten strach mám.

A když si tohle uvědomím, a to je jenom otázka tréninku, tak potom už mám možnost pracovat třeba s tím svým strachem vědomě. Potom je potřeba dál prozkoumávat. Dokud se tyhle situace opakují, tak já sbírám informace, které mi vlastně ukazují cestu ven. A pointou (účelem) je vybavit si jasně a jednoduše „Proč ten strach mám?“. A když tohle dokážu definovat, já můžu zjistit, že ten strach je třeba úplně neopodstatněný. Stejně jako jakékoliv jiné nepohodlí, které zažívám.

A když mám tenhle základní omyl, tak já už o něm můžu přemýšlet z pohledu toho, kým jsem právě teď. Ne kým jsem byl v době, kdy ten omyl vznikal. A je naprosto v pořádku, že ten omyl vznikl, protože prostě v době, kdy vznikl, já jsem neuměl poradit jinak, třeba lépe. Ale tohle je podle mě přirozenost.

Takže uvědomit si pocit nepohodlí, krok číslo 1.
Krok číslo 2: Sbírat k němu informace tak dlouho, než jsem schopný vyslovit, čeho se vlastně bojím, nebo jsem nervózní, mám zdravotní problém, atd., atd. (čeho se to nepohodlí týká, pozn. editace) – prostě něco se v mém životě opakuje.

A když mám tohle definované, zeptat se PROČ se vlastně bojím (mám ten konkrétní pocit, pozn. editace). Proč to takhle potřebuje být. No a potom zjistím, že to třeba nemá opodstatnění.

A to je vědomá práce. A může se týkat kdečeho a o tom jsou další videa.