Dobrý den ještě jednou. 11. ledna, předchází tomu video o mých posunech s nohama (zlepšení stavu) a s očima, ale mně se připomněl ještě jeden jev, který si zaslouží vlastní video a to je bolest v kyčlích. Jmenovitě dneska v pravé kyčli. Není to poprvé, co to řeším, a spojené to mám se snahou kontrolovat vývoj. V pravé kyčli směrem ven: mužská energie, kreativita, sebeprosazení dejme tomu, ale ne ty kroky, které bych dělal samotné, ale způsob jak je dělám. Jakoby snížená schopnost nechat ty věci plynout. Přijímat je. 

To mám spojené s bolestí v kyčlích. Je to kontrola. Snaha o kontrolu, kontrola neexistuje.

Pravda je, že za včerejšek a dnešek se toho stalo velmi mnoho a já jsem velmi natěšený, co se bude dít dál. Výsledkem je, že mám za sebou čtyři kamerové zkoušky tady u sebe doma, nastavení kamery (úplně nový sport pro mě) a mnoho dalších věcí. Plný den událostí a hlavně posunů, zdravotních zlepšení. Ale bavíme se o kyčlích. Ty důvody, proč člověk ztuhne mohou být velmi různé. Já nejsem jediný, koho bolí kyčle, ale rozdíl je, když bolí kyčle zepředu nebo ze strany nebo zezadu, z těch stran. Bavíme se o vektoru, tak, jak určuju ta místa na té kyčli a to platí pro pravou i pro levno a všechno to má nějaký svůj vlastní význam. A jde o to, aby to umístění nebo typ pohybu, který dělám – v tomhle případě je to vykročení, je to ze přední, úplně přední, skoro vnitřní strany. A takhle vzniká mapa těla, mám představu. To je moje vize. A to je bolest kyčlí a to je snaha o kontrolu a já se těším na to, že to objevím, rozklíčuju to, přijdu na to, opustím to a t kyčel mě přestane bolet. Je to nepříjemné, ale je to jenom signál. Není potřeba se hned hroutit, jsou mnohem horší věci. 

Mnoho zdaru přeju!